Hluboko uvnitř mám nejistoty a komplexy

13. července 2016 v 22:09 | Vojtěch
...A je celkem smutné, že jsem nakonec podlehl tlakům okolí* a nechal je, ať bují a rostou.

*tlakům sebe sama.

Je to smutné vzhledem k tomu, že mě najednou bolí věci, které mi byly vždy šumák. A vlastně nevím, jak se to stalo.
Ano, měřím 165 cm, jsem hubený, nikdy jsem s nikým nechodil, nemám brigádu, nedokážu se uvolnit, všechno zbytečně komplikuju. Moc přemýšlím. Málo spím. Málo piju. Málo... žiju?

Nevím.

Jsem unavenej sám ze sebe.

Zároveň vím, kolik pozitivních kvalit mám. Ale kdo by viděl své vlastní pozitivní kvality stejně výrazně, jako ty negativní, že? Asi jen člověk se zdravým sebevědomím.

Moment, tím bych měl být. Aha.

Kdysi jsem jím byl. To bylo tehdy, když jsem od sebe tolik nechtěl. Neočekával. Nevadilo mi to. A pak mi to prostě vadit začalo.


Ale jo. Mám talent, občas jsem chytrej, občas jsem vtipnej, občas vytvořím něco, co by někdo mohl nazvat krásným. Občas mě něco dojme.

(Z nějakého důvodu to vidím jako pozitivní kvalitu. Asi že jsem citlivej nebo co).

Myslím že mám pěkný oči. Aspoň v zrcadle.

A nejsem už zakřiknutej! Když se mi podíváte do očí, neleknu se vás! To je celkem pokrok. Dokonce se s vámi budu bavit velmi, velmi dlouho o velmi hlubokých věcech, pokud se nám nějakou nešťastnou náhodou nepodaří přejít k něčemu, o čem se běžně baví normální lidé. To by mě asi totiž trochu vykolejilo.

Aspoň se mi líbí můj obličej. To je zvláštní...

Je to dost zvláštní takhle napsat.

Taky si myslím, že mám hodně dobrej vkus na všechno.

...

Ještě přemýšlím o nějakých svých kladech. Jo, jsem taky kamarádskej, dobrej pozorovatel, dobrej posluchač a -

No, hluboko uvnitř mám určitý věci, který musí ven na světlo, kde se jich můžu zbavit a zase se radovat. Půjde to pomalu, ale půjde to. Vím to. Tohle je jen období. Pitomý období, kdy je vám devatenáct, nemáte v ničem jistotu, nemáte kolem sebe nikoho, kdo by vás inspiroval a dodával vám kuráž, a při tom na sebe začínáte vyvíjet větší tlak, abyste dospěli, a svět kolem ho vyvíjí taky. To určitě přejde.

Jednou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 13. července 2016 v 22:19 | Reagovat

Hele, myslím že drtivá většina z nás je zakomplexovaná. A je to prostě jenom o tom, kdo to umí nedávat víc najevo. Netrap se nedostatky, každý z nás jich má hromadu.

2 Hrobárová Dcéra Hrobárová Dcéra | Web | 13. července 2016 v 22:24 | Reagovat

Páči sa mi ako si to napísal. Je to tak ľahké a pri tom príjemne výstižné :) čítalo sa to tak, že si od teba musím ešte niečo prečítať.
A môžem ti prezradiť, že to prejde, len musíš ostať verný sám sebe ;)
Ďakujem za príjemný článok

3 Vojtěch Vojtěch | E-mail | Web | 13. července 2016 v 22:38 | Reagovat

[1]: Máš pravdu.

[2]: Ty starší jsou nuda. :D

Děkuju vám

4 Terry Terry | E-mail | 14. července 2016 v 22:19 | Reagovat

S tím se souhlasit může a taky nemusí. Úspěšní lidé jsou hluboko v sobě mnohdy ve větším rozkladu, jenže si to podvědomě nepřipouští. A? Co z toho si jde vzít?Důležité je se chovat v souladu se svým svědomím a udržovat si nadhled, i když věci jdou směrem, kterým nechceš aby šly. A věř, že vše je tak, jak má být. Vývoj nejde mávnutím kouzelného proutku, vše potřebuje čas.

5 Vojtěch Vojtěch | E-mail | Web | 15. července 2016 v 8:55 | Reagovat

[4]: V chování se v souladu se svědomím jsem naštěstí nikdy problém neměl, ani jsem nikdy nelitoval svých rozhodnutí nebo činů. Nadhled mi ale většinou chybí.

Zveličuju své nedostatky a pak se v  nich topím. Minulost si odpouštím, ale v budoucnu už to dělat nechci. Věřím že když se na to zaměřím, časem vývoj přijde.

6 Terry Terry | 15. července 2016 v 20:53 | Reagovat

Přijde,buď v klidu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.